Vybral jsem 25 hrníčků, které porcelánka vyřadila jako vadné kusy, a pomaloval je smajlíky. Většinou byly označené jako neprodejné kvůli chybám, které byly okem téměř nepostřehnutelné a nijak neovlivňovaly jejich funkci.
Během jediného týdne jsem je prodal na Instagramu za stejnou cenu, za jakou se prodávají i bezchybné hrníčky. Chtěl jsem tím poukázat na nesmyslnost přehnané kontroly kvality a na to, jak často nakládáme s věcmi, které se něčím vymykají ostatním. Odstraňujeme je a zbavujeme se jich s obavou, že by je nikdo nechtěl.
Přitom právě ta chyba často dělá z obyčejného hrníčku originál. Stává se jeho poznávacím znamením, díky kterému si ho mezi ostatními vždycky poznáme.