Tři malé pokusy o to, co litera udělá, když se jedna její vlastnost dostane pod kurzor. První z nich je zároveň nahoře na tomhle webu.
Jedno „g“ z variabilního písma, podsazené na tu jedinou literu, takže váží 1292 bajtů. Pohyb do strany jím jede po ose tučnosti, pohyb nahoru a dolů mění jeho výšku, a vzdálenost od středu rámu rozhoduje, kolik plochy se rozpadne na zvětšující skla. Dokud se nic nepohne, zůstává čisté.
Táž litera může být plocha, ne předmět. Jedno „S“ rozvedené přes celý rám: tenký tah stojí hustě u sebe, a jak tah tloustne, litera se zmenšuje a dostává kolem sebe vzduch. Obojí řídí jedna hodnota, takže se ten vztah nemůže rozejít.
Sto písem, na každou literu jedno. Každá litera dostane vlastní sadu, velikost i posunutí, a tak vypadá vzkaz vystříhaný z novin. Kliknutím se vysází znovu. Text jde přepsat, nejvýš na dvacet čtyři znaky.
